Předvánoční čas

Po dlouhém a urputném rozvažování jsme se rozhodli zůstat přes Vánoce v Dublinu. Nebylo to snadné, protože jsem ještě nikdy za celý svůj život nebyla o Vánocích mimo dům svých rodičů. Nikdy jsem nezažila Štědrý večer jinde, než v Hodoníně. Letos bude premiéra, tak se nedivte, kdybych vám do telefonu trochu kňourala.

Máme zatím tři druhy cukroví (vanilkové rohlíčky, linecké a perníčky). Možná přidáme ještě něco dalšího, pokud seženeme správné ingredience. Prodávají se tu dva druhy mouky: s kypřícím práškem, nebo bez. Když si pak v receptech čtu, jak mám smíchat hladkou a polohrubou, říkám si, že to bude dobré aj tak. Martin je vděčný strávník. V polském sklepě se mi povedlo koupit dortovou mouku a perníkové koření. Zítra si tam musíme zajít ještě pro brambory, protože z těch irských by bramborový salát nedokázal vytvořit nikdo. Jsou dobré tak leda na kočičák. Kočičák je něco, co chutná přesně tak, jak to zní. Patlanice z brambor a zelí, nejoblíbenější jídlo v jižních Čechách. Jako cokoli, v čem je zelí. Jak říkám, Martin je nenáročný strávník. Naštěstí pro mě i pro něj.

Taky jsme si našli farnost. Chodíme k Paulánům. Pořádají dost akcí pro veřejnost, byli jsme například na rozsvěcování vánočního stromku, při té příležitosti jsme se viděli s dublinským starostou a dali si poprvé místní svařák. Taky jsme se zúčastnili vánočních trhů, bylo tam roztomilé dětské tancování, tombola (místo všech whisek a vín jsem vyhrála plechovku coca coly, ale mám štěstí v lásce, že jo) a samozřejmě duha a slejvák, to se tady musí.

Taky jsem se přidala k místnímu sboru. Dva týdny před Vánoci není tak úplně nejlepší doba, protože už mají všecko nacvičeno, ale stejně mě Helen, naše sbormistrová, pozvala, abych zpívala na Carol Service. Zpívání prokládané čtením různých příběhů. Helen je prima, akorát je pekelně rychlá. Je pro mě zatím trochu těžké ji stíhat, ale už na druhé zkoušce jsem pochopila, že jsem druhý soprán a našla v notách svoji linku. Akorát na tu besídku jsem měla not tak půlku.

Když takhle stojíte ve sboru a zjistíte, že na daný kus sice nemáte noty, ale máte aspoň text a melodii vlastně znáte, je to bezva. Trochu horší je, když máte text, ale nemáte noty a neznáte nápěv. Naprosto v úzkých jsem byla, když jsem zjistila, že nemám noty ani text a navíc je to irsky, nikoli anglicky. Ta koleda se jmenuje Cead Mile failte. Fakt nemám tušení, jak se to čte, takže by mi text stejně nepomohl. Tak jsem se dívala na paní v altech naproti a snažila se zpívat aspoň podobné samohlásky. Jen o trochu sykavek víc a skoro by to znělo, že zpívám hadí řečí. Ale na konci všichni tleskali, takže se to zřejmě povedlo.